1950 první ročník Formule 1

S myšlenkou uspořádat mistrovství světa Formule 1 přišel v roce 1949 italský delegát Antonio Brivio Sforza, který byl také úspěšným závodním jezdcem. Navrhl také pravidla a předpisy, které platí dodnes, i když v mírně pozměněné podobě.

Pozoruhodné je, že se účastnil i zimních sportů. Na mistrovství světa v bobech roce 1935 získal bronzovou medaili.

Květen 1950

V sobotu 13. května 1950 se na anglickém okruhu Silverstone uskutečnil první závod mistrovství světa Formule 1. V roce 1950 se závodu zúčastnilo jednadvacet jezdců. Mezi nimi byli například Stirling Moss, Giuseppe Farina a Juan Manuel Fangio. Každý jezdec toužil jako první v historii Formule 1 závod vyhrát.

Mezi diváky byli významní hosté

V den závodu se očekávalo, že okruh navštíví 120 000 fanoušků, ale nakonec jich přišlo téměř 200 000. Spolu s královnou Alžbětou, princeznou Margaret, lordem a lady Mountbattenovými a králem Jiřím VI. sledovali závod i oni. Od té doby se žádný britský král ani královna nezúčastnili žádného automobilového závodu.

Na startu byli thajský princ a švýcarský baron

Mezi 21 závodníky na startovní listině byli Birabongse Bhanudej Bhanubandha, závodník a člen siamské královské rodiny, a baron Emmanuel de Graffenried, vítěz britské Grand Prix z předchozího roku (1949). Jediný jezdec z Thajska, který se zúčastnil závodu F1, Bira, se se svým Maserati kvalifikoval na pátém místě, ale před dojezdem do cíle mu došlo palivo. De Graffenriedovi rovněž zabránily v dokončení problémy s motorem.

Příjmení tří největších favoritů začínala na 'Fa'

Tři "F", Guiseppe "Nino" Farina, Luigi Fagioli a Juan Manuel Fangio, byli považováni za nejlepší jezdce své doby a byli součástí týmu Alfa Romeo. V kvalifikaci na závod v Silverstonu se umístili na prvních třech místech, přičemž domácí jezdec Reg Parnell startoval do závodu na čtvrtém místě za tým Alfa Romeo.

Průběh závodu

Dne 13. května přijelo na staré letiště Silverstone 21 řidičů z celkem devíti zemí. Hostitele prvního závodu nově zavedeného mistrovství světa automobilů reprezentovalo devět jezdců. Závod přilákal 200 000 diváků.

Na začátku závodu se vedení ujal Farina, těsně následovaný Luigim Fagiolim a Fangiem. V prvních kolech se vedení několikrát změnilo, takže od začátku bylo jasné, že půjde o zábavný závod. Fangio však poté odstoupil kvůli poruše motoru a Farina zvýšil svůj náskok na 2,5 sekundy před Fagiolim. Parnell si k velké radosti domácího publika udržel druhé místo, a to i přes kolizi se zajícem během závodu. Dalším vyzyvatelem byl Yves Giraud-Cabantous, který ztrácel dvě kola poté, co Bira odstoupil kvůli problémům s palivem. Na čele se nic nezměnilo a Farina vyhrál s náskokem 2,6 sekundy před Fagiolim a Parnellem.

Farina byl nadšený, že po sedmdesáti kolech a dvou hodinách a třinácti minutách závodění vyhrál svůj premiérový závod mistrovství světa formule jedna.

Průměrný věk startovního pole byl 39 let

Jezdcům, kteří startovali v prvním závodě sezóny, Velké ceně Austrálie 2015, bylo v průměru 26 let. Při historicky prvním závodě Formule 1 v roce 1950 byl průměrný věk 39 let. Pěti jezdcům, včetně vítěze Guiseppe Fariny (43 let), bylo již po čtyřicítce, zatímco třem z nich (Luigi Fagioli 51 let; Louis Chiron 50 let; Philippe Etancelin 53 let) bylo již po padesátce. Nejmladším jezdcem ve startovním poli byl Geoffrey Crossley, kterému bylo 29 let.

Na jedenácté pozici skončil jazzový hudebník

V maratonu startoval i známý jazzový hudebník. Ale přiznejme si, že Johnny Claes si v hudební branži vedl mnohem lépe než ve Formuli 1. Skončil na jedenáctém místě, ale nedopadl nejhůře, dalších deset závodníků tento první závod nedokončilo.

Jak se tehdy bodovalo ?

Prvních pět získalo 8, 6, 4, 3 a 2 body; Za nejrychlejší kolo byl udělen jeden bod. Počítaly se pouze čtyři nejlepší výsledky ze sedmi závodů.

Vítěz závodu Farina dostal ještě bod za nejrychlejší kolo.

Pohár konstruktérů tehdy ještě nebyl

Ale v prvním ročníku dominovaly vozy Alfa Romeo a daleko za nimi skončilo vozy, dnes již zaniklých značek, Talbot-Lago, ÉRA a Alta.V poli poražených zůstaly také vozy Maserati, který dnes vyrábí luxusní auta.

Teprve ve druhém závodě, 21.5.1950, se objevila, nám dobře známá značka, Ferrari, za kterou vybojoval italský jezdec Alberto Ascari, druhé místo.

zdroj technických informací :

Předchozí článek Další článek